Olmmáivákkirátnu

Olmmáivákkiránu gođđojuvvo boarrášeamos gođđinvugiin maid mii dovdat - ja dološlágan ceakkostuliiguin. Seammá gođđinvuogi atne maid dološ greaikálaččat. Dáid alla váriid gaskkas, unna báikkis Olmmáivákkis Gáivuonas Romssa fylkkas, rátnogođđin lea seailon bisokeahtes árbevierrun otná rádjái, seammásgo dát árbevierru lea jávkan iežá báikkiin.

Olmmáivákki Duodjesearvvi ulbmil lea ee. seailluhit ja doalvut viddáseappot dán dehálaš kulturárbbi. Searvái rátnu lea dan dihte okta deháleamos gálvvuin.

Álgoálggus adnojuvvo rátnu oađđádahkan, badjeolbmot atne dan maid loavddan. Rátnu lei maid govččasin reagas ja vanccas. Dasa heivii rátnu erenoamáš bures go ullu ligge maid dalle go lea njuoskan. Ođđa áiggis rátnu lea adnojuvvon seaŋggas, divánas ja guolbbis. Eanet ahte eanet olbmot ostet ránu siidii čikŋan ja maid skeaŋkan sihke stuora ja unna dilálašvuođaide. Ollu almmolaš viesuin heaŋgá rátnu viesu čiŋaheami oassin.

Albma olmmáivákkiránu duddjojuvvo dološ árbevirolaš bargovugiiguin sihke suohpudettiin, ceggedettiin ja gođidettiin. Dasa lea várfi ja ravddat dehálaš dovdomearkkat. Albma olmmáivákkiránus leat golbma holberavdda, gákkesmuoraiguin gođđon ránus leat dušše guokte. Olmmáivákkiránus leat dasa lassin diehpit dušše vuolit geažis. Gait láigi rátnui, sihke čuožžamat ja gođa, fertejit leahtit siiddas botnojuvvon. Jus atná ivnniid, de láigi galgá báidnojuvvot šattuiguin. 

Albma olmmáivákkirátnu buvttaduvvo dáin sturrodaigain: 200x140 cm, 100x140 cm ja 60x100 cm. Don sáhtát maid dáhttut iežá mihtu go diŋgot. Juohke rátnogođđi gođđá hearvvaid iežasládje, ja nu sáhttá oaidnit gii lea gođđán ránu.