- adnobiergasis čikŋan
Olmmáivákkirátnu
Rátnu lea mearrasámi erenoamášvuohta man ruohttasat bohtet ovdahistorjjálaš áiggis. Máŋga čuođi jagi ránut leat buktán dehálaš dietnasa olmmáivákkihiidda. Olmmáivákkirátnu lea dán áigge čikŋan guolbbis ja seainnis sihke almmulaš viesuin ja olbmuid siiddain.

Historjá
Ceakkomuorat eai lean álggu rájes sámi hutkkus. Seammá gođđinvuohki oidno ee. greikalaš bálselihtis su. 560 o.Kr. Muhto gođđinvuohki lea seilon moatti báikkis Oarje-Norggas ja mearrasámiid ja nuortalaččaid gaskkas dološ erenoamáš vuohkin.

Botnin
Mearrasámiin leat leamaš viehka fásta ássánbáikkit máŋga čuođi jagi. Sávza lei ja lea ain deaŧaleamos eallu. Sávzzas leat ožžon ulluid, ja ránu sáhtte buvttadit siiddas. Botne snálduin gitta dán čuohtejagi álgui. Dalle botnigohte doarttain.

Erenoamáš suohppunvuohki
suohppunm navnGáivuonas ja nuortalaččaid gaskkas gávdno boarráseamos suohppunvuohki maid dovdat. Suhppot ja bidjet ovtta ránu nala hávil. Ránus leat golbma rátnoholbbi, mat vuosehit ahte lea gođđojuvvon árbevieru mielde. Nubbi dovdomearka lea ahte suohppun guođđá diehpi várffi goappáge beallái.

Gođđin
ratnost m navnOvdal go gođđigoahtá, de gođđi ferte ávildit. Son čatná áviliid guhkes árppuin, ja dušše maŋit čuožžamat ávilduvvojit. Hávil váldá ovddos guokte čuožžama, ovddit čuožžamiid gaska.

Ivnnit
Árbevirolaš ránus lea vilges bállu. Gávdnojit gal boares ránut ránes bálluinge, muhto hárve. Sivva sáhttá leahtit ahte ovdal gárre gait ulluid gieđain. Fertejedje seaguhit čáhppes ja vilges ulluid vai ožžot ránes ulluid. Váttis lei oažžut justa seammá ránes ivnni olles rátnui, jus ii lean hui čeahppi gárrat. Ullut mannet 5-6 kg stuora rátnui. Easkka 1950-logus álge gođđit čáhppes bállu. Dán áigge gođđet stuora ja unna ránuid sihke vilges, čáhppes ja ránes bálluin.

Hearvvat
ratnuOvdal soađi ledje dáidni ja bállu dábálaččat seakkit go dán áiggi. Dasto lei stuora erohus dáinniid ja bálluid govdodagas. Dál lea eanaš ránuin seammá govdodat.

Šaddobáidnin
Dábáleamos ivnnit leat: geađgegatna, soahkelasttat, leaibebárku, cižásbárvi (-vuolpu).

Rátnu nuppástuvvá
Ránut leat nuppástuvvan áiggi mielde, dange dihte go dál atnet ránuid iežáládje go ovdal. Atnubierggas lea šaddan čikŋan. Sihke sturrodat, hearvvat ja ivnnit leat nuppástuvvan.

Dán áiggi ránut
Sii gođđet ain ránuid oasti miela mielde, juoga mii vuoseha ahte rátnu lea heivehuvvon servodaga nuppástusaide, ja lea ealli árbevierru dán áiggege. Čikŋan rátnu ferte leahtit čábbát gođđojuvvon iige oaččo leat vitnjut, mii ii lean nu deaŧalaš go rátnu lei atnobierggas.

Nuortalaččaid rátnogođđin
Maiddái nuortalaččaid birgenláhkái lea rátnogođđin leamaš deaŧalaš. Nuortalaččat leat eallán lotnolas doalus. Sii leat birgen moatti sávzzain iežá ealáhusa lassin, mii dávjá lei boazodoallu. Leat ieža buvttadan doarvái ulluid dán rádjái.